Úryvky

Spánek se tichounce připlížil a vklouzl pod peřinu vedle Medvídka Pú. Byl to velmi příjemný zímní spánek a Pú neměl v úmyslu jej odhánět. Dokonce se trochu posunul, aby mu udělal místo.

"To vůbec nevadí...," brumlal si Medvídek Pú při pohledu do zrcadla a hladil si bříško. "Na velikosti nezáleží. Hlavní je Pújkovství!"

"Špinavé nádobí mi připomíná houby," vysvětlil Králíček. "Sotva umyješ jednu hromadu, objeví se další."

"Děti!" povzdychla si Klokanice a sundala z lustru dvě čisté ponožky a jednu ponožku ulepenou od jakési podezřelé růžové hmoty. "Stačí mít v domě jedno a pak stále něco děláš a nikdy nemáš hotovo."

Medvídek Pú vstal z postele a jako obvykle si pomyslel, že dnes udělá něco obzvlášť užitečného. Ale jakmile se poprvé podíval z okna, rozmyslel si to. Tohle ráno nebylo užitečné ráno. Bylo to úžasné ráno a měl by ho využít k dělání úžasných věcí!

Klokanice se naklonila z otevřeného okna a v tlapce držela hadr. "Ne, ne a ne!" vykřikla a okno zabouchla.   Prasátko to znepokojilo. "Stalo se něco?" kvíklo.  Kryštůfek Robin ho uklidnil. "Ale ne!" řekl. "Ona jen nerada myje okna!"

"Každý ví, že mléko je ta nejrychlejší věc v celém vesmíru," řekla Sova. "Jeden můj příbuzný z pratetiččiny strany byl mistr světa v běhu. Ale mléko mu vždycky uteklo. Jen si to představte: ten chudák z toho byl tak frustrovaný, že pak měl na mléko hroznou alergii!"

"Rychle, pojďme už!" křičel Tgr. "Hopsání ve sněhu je úžasná věc! Budeme tak promáčení a prochladlí, tak nezkrotní a volní jako ptáci! A tak hrozně nastydneme!"

"Přítel asi není někdo, koho najdeš tak, že jdeš a hledáš ho," řekl Pú a poškrábal se na hlavě. "Myslím, že přítel je někdo, kdo jednoho dne zaklepe na tvé dveře a ty buď můžeš ty dveře otevřít, nebo můžeš předstírat, že je to omyl a ty nejsi doma."

"Čaj...," povzdychla si Sova a zálibně vdechla vůni stoupající z čajové konvice. "Jaký úžasný fenomén!" "Ano!" přikývl Medvídek Pú. "Ale bylo by ještě víc úžasnější, kdyby poblíž byly i nějaké čokoládové sušenky."

"Jak je to možné...?" divil se Medvídek Pú, Když pozorně prohledal obsah spižírny. "Věci, které chutnají nejlépe, zmizí nejrychleji a zůstanou tu jen zdravé."

"Škola je místo, kam všichni chodí, ale nikoho to nebaví," vysvětlil Kryštůfek Robin. "Je to jako narozeninová párty pro tetu, kterou nemůžeš vystát. Nejdříve se musíš učesat a vzít si na sebe hezké oblečení, potom pět hodin zdvořile sedět  a potom všichni předstírají, že se skvěle bavili, i když jsou rádi, že už je to za nimi."

"Také hrozně rád čichám ke květinám!" nadšeně volal Tygr. "Takhle chytím nějakou květinu a čichám k ní, až ji úplně vyčichám a nemám už co čichat."

"Déšť? Jaký déšť?!" křičel tygr, ze kterého kapala voda na Púovu čistou rohožku. "To nemúžeš myslet vážně, Pú! Je to jen pár kapek. Tohle je to správné počasí na procházky a vůbec dělání zábavných věcí!"

"Nemůžu jít na piknik!" řekl Králíček vážným hlasem. "Na rozdíl od tebe, Medvěde, mám hodně práce." "Já zbožňuju práci!" rozzářil se Medvídek Pú. "Mohl bych se na ni dívat celé hodiny! Je vážně zázrak ji spatřit. Mohli bychom chvíli zůstat a obdivovat tě?"

"Láska je zvláštní fenomén!" prohlásila Sova a zamyšleně zavřela oči. "pamatuji si, jak se před lety strýček Basil zamiloval do jisté půvabné mladé dívky. Tolik emocí, tolik slz a tak nádherná svatba... A pak se jich jejich rodina zřekla!"